Aldo - Americká Akita

Krmení pro ptáčky

15.12.08 | Nového není skoro nic, dům pořád stojí, moje bouda je taky pořád postavená na svým místě a já do ní stále ještě ani nenakouknul, páníčkové furt pruděj s pokusy o výcvik, kterým já více či méně statečně odolávám, místo poztrácenecj zubů mi narostlo pár novejch, větších a mnohem hezčích, za týden mi bude pět měsíců a já prej rostu jen do krásy :-)

Ale jo, vlastně jo, je tu novej stromeček v kbelíku na terase - jenže je bez hlíny a tak mě zatím moc neba. Jedině snad, kdyby na něj páníčkové pověsili takový ty pozlátka, který jsem viděl včera u jedný hospody, nebo který jsou na stromě na náměstí, to bych bral. Pozlátka se hejbou, já je chytám a koušu, občas rafnu i do nějaký větvičky.....prej maj´ bejt nějaký vánoce nebo co a prej snad má ten stromek být i uvnitř, no tak to kdyby vyšlo, tak se jistě zaplní rubrika „moje úspěchy" cha cháááá.

Jo, a ještě tu bylo něco novýho. Na krmítko pro ptáčky (ať dělám co dělám, tak se mi ještě nepovedlo ani jednoho chytit) včera páníček pověsil takovou divnou kouli, vonělo to nejakým tukem a já ji hned chtěl prozkoumat. Takže mi to (samozřejmě jako všecko zajímavýho) zase zakázali. Jenže dneska páníčci řešili záhadnou záhadu - provázek na kterým ta lojová koule visela byl přetrženej, koule byla fuč a po zahradě jsem pobíhal veselej já se síťkou od koule v tlamě. A páníčci hned „ty čuně, tys to sežral" „Aldo, ty dobytku" „ježišmarjá, to bude večer venčení" a začali se bavit o nějakým řídkým případu s hustým běháním a že prej aby to na mě nepřišlo až v noci. Taky se trochu utěšovali tím, že tu kouli třeba snědli ti ptáčci, co sem lítaj a že třeba ne všechno já.

A jestli jsem to vážně sněd? No jim to samozřejmě říkat nebudu, aspoň se mnou budou mít více dobrodružství. A aby to někdo z vás nevykecal, tak to nepovím ani vám!