Další aktuality
24.10.10 | Společné hárání
13.10.10 | NOVÝ WEB
12.08.10 | Těhotenství naší Whisky
09.08.10 | Co přinesl uplynulý rok
23.08.09 | Dovolená v lesích II
11.08.09 | Radegast 2009
06.08.09 | návštěva u sourozenců
03.08.09 | víkend na Šumavě
22.07.09 | Dovolená v Rakousku 2
21.07.09 | Dovolená v Rakousku 1
20.07.09 | Představení
10.07.09 | Proč jsem se odmlčel
22.04.09 | První dojmy
16.04.09 | Seznámení s Whisky
15.04.09 | Dva měsíce v kostce
21.02.09 | Akity v Mrákotíně
11.02.09 | Procházky mě baví čím dál víc
09.02.09 | DUOCACIB Brno
28.01.09 | ONE AKITA
27.01.09 | Dostal jsem dárek...
21.01.09 | Gratulace
17.01.09 | Perná sobota
09.01.09 | Byl jsem na výstavě
30.12.08 | Předsilvestrovský výlet
27.12.08 | Nová videa
27.12.08 | Málem jsem byl zmrzačen
25.12.08 | Přišel Ježíšek
15.12.08 | Krmení pro ptáčky
03.12.08 | konečně se povedlo nahrát nějaká starší videa
29.11.08 | Akití odpoledne
25.11.08 | Byl jsem u doktora
16.11.08 | Návštěva v boudě
09.11.08 | Nemám zub
03.11.08 | Udělali to zas!
29.10.08 | Byl jsem na dovolené
22.10.08 | Na mě nemaj
18.10.08 | Něco se se mnou děje
16.10.08 | Nové známosti
Dovolená v Rakousku 3
26.07.09 | Náš poslední výlet byl na Grossglockner. Autem to bylo docela daleko, ale jelo se tam moc pěkným údolím, všude louky na kterejch se pásli ty velký pinťácký psi, co jsme viděli u vodopádů, rozkvetlý kytky, v autě bylo příjemně, takže jsem ani moc nespala. Normálně totiž vždycky za chviličku usnu a když si chce lehnout i Aldík, jsem na něj docela hnusná. Já vím, je to hloupý, Aldík skoro celou cestu do Rakouska proseděl, ale když já si nemůžu pomoct.
Cestou jsme se stavili u jedný hospody (taky vám připadá, že páníčkové jezdí jenom od hospody k hospodě a tělesná aktivita veškerá žádná?) co stála těsně u řeky. Teda takhle modrou řeku jsem ještě nikdy neviděla, až jsem se bála, že až se vykoupu tak budu modrá taky. Jo, v tý hospodě si asi i dost vážili psů - měli jsme tam svoji vlastní občerstvovací stanici, normálně voda a granule. Samozřejmě že nás k ní páníček nechal jenom nakouknout a načuchnout, ale ochutnat nám nedovolil, prej že ty granule byly na sluníčku a podobný řeči...no jasně že nám záviděl.
Pak už to bylo jen chviličku cesty a vystupovali jsme. Venku bylo příjemně, zaslechla jsem cosi o osmnácti stupních a tak jsem čekala schody, ale ty nikde. Zato tam byl zase sníh!!! Tentokrát už jsem k němu běžela bez obav a s velkou radostí stejně jako Aldík a hned jsme začali blbnout. A musím se pochlubit - naučila jsem se sjíždět ze svahu popředu i pozadu, jenom jednou jsem to nějak nevybrala a sjela po boku rovnou do louže. Brždění mi ještě holt moc nejde. Ale i tak jsem asi byla dobrá, protože se kolem nás shromáždili úplně cizí lidi a koukali se jak mi to jde (samozřejmě koukali i na Aldíka, abyste si nemysleli, že jsem nafoukaná).
Už si pomalu začínám zvykat, že když nás něco baví, páníčkové nám to překazí, ani teď tomu nebylo jinak a my šli na procházku. Ale i to nakonec nebylo špatný. Jednak tam bylo fakt docela hezky a bylo pořád na co koukat o k čemu čuchat, ale hlavně tam byli ....
„Hele, brzdi, jo?" To je hrozný, jak si chvíli nedám pozor, už mrňousková mlátí packama do klávesnice a já se pomalu nedostanu k pořádnýmu štěku. Takže teď budu pokračovat já.
Když jsme šli na tu prochajdu, tak to tam nějak zvláštně vonělo, určitě to bylo nějaký zvíře, ale tenhle pach jsem vážně neznal. Navíc se každou chvíli ozvalo takový pronikavý zapískání, nejdřív jsem si myslel že je to na mě, ale když jsem se ohlídnul tak páníček šel jakoby nic za mnou. Chvíli jsem ho podezříval že si ze mě dělá srandu a zabýval jsem se myšlenkami na pomstu, ale potom jsem zjistil, že tentokrát je v tom páníček fakt nevinně. Ony tam okolo pobíhaly a ten kravál dělaly takový malý veverky! Teda vypadaly jako veverky, ale prej se odborně jmenujou svišti. Vypadali docela legračně a hlavně vypadali ulovitelně, takže jsme s Whisky hned vystartovali. No, nepovedlo se, páníček byl po zkušenostech s veverkou už ostražitější a skoro nic nám nedovolil. Vysvětlil nám, že na tu louku, kde jsme ty sviště chtěli honit, je zákaz vstupu a pustil nás na ni jenom na kousek. Aby nám to zklamání aspoň nějak vynahradil, nechal nás na jiným místě nakouknout přes zábradlí a ty sviště si pořádně prohlídnout. Žádná velká radost to sice nebyla, ale aspoň něco.
Grossglockner byl náš poslední výlet a nás čekala cesta domů. Docela včas, protože se změnilo počasí a místo sluníčka a tepla bylo zima a lilo. Cestou domů jsem dokonce z okýnka zahlídnul i zasněžený kopečky podél dálnice. Sice mi bylo trochu líto, že se tam ještě nemůžu proběhnout, ale taky už jsem se moc těšil domů - na kytky, na stromy, na díry v zemi, na provaz, co páníček nechal ležet na terase a tak vůbec. Každopádně musíme s Whisky páníčky přemluvit, abychom do Rakouska jeli zase brzy znovu. Moc se nám tam líbilo, všichni se tam na nás usmívali, nikdo nás odnikud nevyhazoval, mohli jsme si dělat co jsme chtěli a navíc jsme si užili spoustu srandy. Páníček říkal, že možná v zimě bychom mohli jet, držte palce aby to vyšlo, v zimě na sněhu nebude mít páníček zdaleka takovou stabilitu jako na pevný zemi a tak by to mohla bejt opravdu adrenalinová dovolená :-)
Málem bych zapomněl - tady pod článkama jsou jenom ukázky, kompletní fotogalerii najdete na http://aldicek.rajce.idnes.cz/Rakousko_2009_2/